Putinův oligarcha nemůže prodat slavnou vilu ve Varech.
Jedna z nejkrásnějších novorenesančních budov v Karlových Varech, vila Margareta, je na prodej už třináct let. Jak zjistil HlídacíPes.org, její cena je nyní dva miliony eur. Původně za ni chtěli majitelé pětkrát tolik.
Vila Margareta je vzhledem i polohou přímo ztělesněním francouzské novorenesanční romantiky. Stojí v rozlehlé okrasné zahradě s rybníčkem, z centra k ní lze dojít pěšky zhruba za sedm minut po chodníku podél lesa. Vilu navrhl a postavil v roce 1895 pro hoteliérskou rodinu Ungerových karlovarský stavitel Josef Waldert, který vybudoval v letech 1870–1910 významnou část Karlových Varů. Stavěl i projektoval lázeňské vily a bytové domy a také například Sadovou kolonádu. Mimo jiné byl nositelem rytířského Řádu Františka Josefa.
Jedním ze dvou ruských vlastníků vily je ruský miliardář Alexander Abramov, ocelářský magnát, který přes firmu Evraz spoluvlastnil v Česku také Vítkovické ocelárny. Ten dosud uniká evropským i americkým sankcím, zatímco na australském, britském a novozélandském seznamu je už od roku 2022.
Abramov vilu oficiálně spoluvlastní od roku 2019 přes společnost Vila Margareta, která byla nicméně založena již v roce 2008. Její vlastnická struktura byla ale v prvních deseti letech skryta za firmami sídlícími na Britských panenských ostrovech, Kypru a v Nigérii.
Prodej vily inzerovala firma už v roce 2011, necelé tři roky po svém vzniku. Tehdy za ni majitelé chtěli 250 milionů korun. Kupec se nenašel a v roce 2020 už byla nabízena jen za 135 milionů. V minulém roce šla cena na sto milionů a nyní je podle zjištění webu HlídacíPes.org k mání za dva miliony eur, což je kolem 50 milionů korun.
Zřejmě nejvýraznější podnikatelskou aktivitou Alexandra Abramova v Česku bylo spoluvlastnictví vítkovických oceláren. Ty koupil v roce 2005 za přibližně 5,5 miliardy korun prostřednictvím firmy Evraz Group, kterou v roce 1999 založil a je jedním ze tří největších akcionářů. Ocelárnám se ale pod ruským vlastnictvím nedařilo, často byly minimálně na měsíc odstaveny. V roce 2014 Evraz podnik prodal ukrajinskému ocelářskému holdingu ISD, mezi jehož akcionáře patřil například guvernér Doněcké oblasti Sergej Taruta. Holding ISD zhruba po roce provoz oceláren definitivně ukončil a továrna byla v roce 2023 zbourána.
Alexander Abramov je jedním z několika Putinovi blízkých oligarchů, který dosud uniká evropským i americkým sankcím. Stejně jako Alexander Frolov či Roman Abramovič, známý mimo jiné jako bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea. S oběma pojí Abramova společné podnikání a spoluvlastnictví řady firem. Ocelářský gigant Evraz je jen jednou z nich.
Abramov, který nyní žije ve Švýcarsku, obdržel již v roce 2017 od Putina vyznamenání Za dobrodiní. Hodnota jeho jmění je nyní odhadována na více než 6 miliard USD.
Abramov byl nicméně mezi prvními osobnostmi, na které v dubnu 2022 uvalila sankce Austrálie. V říjnu pak následoval Nový Zéland, který Abramovovi a členům jeho rodiny zakázal vstup do země. Abramov Nový Zéland často navštěvoval, vlastnil zde luxusní letovisko Helena Bay, které je považováno za nejdražší rezidenční nemovitost na ostrově, údajně má hodnotu 50 milionů dolarů.
Novozélandské sankce postihly také společnost Evraz. Firma sice tvrdila, že její ocel nebyla použita k výrobě ruských tanků, ale v roce 2012 podepsala pětiletou smlouvu na dodávky železničních kol a „kovu“ ruské společnosti UralVagonZavod, která je největším světovým výrobcem bojových tanků. Vyrábí tanky T-72 a T-90, které jsou dnes ve službě na Ukrajině, upozornil britský deník The Guardian.
V listopadu 2022 uvalila na Abramova sankce Velká Británie. Vztahují se na zákaz cestování i zmrazení majetku.
Abramov se odvolal proti australským sankcím, soudní spor ale po roce prohrál. Australské ministerstvo zahraničí zdůvodnilo uvalení sankcí mimo jiné tím, že Abramov hrál klíčovou roli ve firmě Evraz plc, která vlastní nebo ovládá několik ruských subjektů s operacemi a zájmy v ocelářském a uhelném sektoru v Rusku a poskytuje podporu ruské vládě při prosazování jejích ekonomických a strategických priorit.
Zdroj a více informací: HlídacíPes.org